Příhody z poslední doby

    Před pár dny, když jsem byla s mamkou a bráškou na procházce, se nám stala zajímavá věc.

    Byla to docela klidná procházka, která se už blížila ke konci. Přecházeli jsme přes silnici na druhou stranu chodníku a všimli jsme si, že na silnici leží malý ptáček. Mysleli jsme, že je mrtvý. Když jsme přešli na druhou stranu, všimla jsem si, že se hýbe. Najednou ale jela dvě auta. Zakryla jsem si oči strachy. Bála jsem se, že ho přejedou, ale nemohli jsme vběhnout do silnice. Když jsem se podívala, všimla jsem si, že projeli kousek kolem něj a nic se mu nestalo. Trochu se mi ulevilo.

    Šli jsme rychle za ním a mamka ho opatrně vzala do rukou a přenesla ho na chodník. Měl vykulené oči a bál se. Divili jsme se, že neodletěl, nebo neodešel. Má něco s nohama? Všimli jsme si krve na jeho křídle. Přemýšleli jsme, jestli si ho nemáme vzít domů a vyléčit ho tam. Mamce se ten nápad nelíbil a mně došlo, že má pravdu, i když ta představa byla hezká.

    Chvíli jsme si ho prohlíželi. (Chudák se z nás strachy pokakal.) Potom mamka rozhodla, že ho dá alespoň do trávy kousek od nás. Když na něj sáhla odletěl kousek do trávy sám. Nelétal jako normální ptáci, byl zraněný, ale zvládl to.

    Doufám, že je v pořádku. ♡

    _

    Před pár dny se nám stala zase jiná zajímavá věc. Měli jsme doma pavouka. Byl v koupelně na stropě. Byl to normální hubený pavouk, kterého běžně můžete mít doma také, ale vedle něj se tvořila nějaká velká černá koule.

    Po pár dnech jsme zjistili, co byla ta černá koule. Už tam nebyla, místo toho bylo kolem toho pavouka plno černých teček. Byla to mláďátka, jak jsme se také potom, když je taťka sundal do krabičky a odnesl na terasu, zblízka přesvědčili. Minimálně dvacet maličkých pavoučků.

    _

    Máte také nějaké podobné zážitky?